ARTETERAPIE JE URČENA VŠEM, KTEŘÍ CHTĚJÍ TVOŘIT, BEZ OMEZENÍ VĚKU, ZDRAVOTNÍHO A DUŠEVNÍHO STAVU, SMYSLOVÉHO POSTIŽENÍ, AJ. 

Umožňuje  člověku uvědomit si podstatu jeho psychických  problémů a pomáhá mu naučit se  řešit je vlastními silami. 
Arteterapie je jedním z psychoterapeutických postupů.  Opírá se o výtvarné  projevy klientů jako o hlavní léčebný  prostředek. Nejde při ní o dokonalé,  konečné dílo, ale  o proces tvorby. 
    Arteterapie využívá výtvarné umění jako  prostředek k osobnímu vyjádření v rámci komunikace, spíše  než aby se snažila o  esteticky uspokojivé výsledné produkty,  posuzované vnějšími měřítky. Prostorový  charakter obrázků  může souběžně vyjádřit mnoho aspektů zkušenosti. Výtvarné  umění usnadňuje tvořivost a je užitečné při práci s fantazií  a nevědomím.
      V  arteterapii jde u každého jednotlivého  klienta o naplnění běžných cílů. Mezi  nejčastější patří  navození kompenzačního procesu, aktivace, zprostředkování  kontaktu, přeformování stereotypů, komunikace prostřednictvím  výtvarného  projevu, odstranění úzkostných stavů, socializace  nebo kanalizace agresivity.      Důraz může být kladen na externalizování  problému klienta a jeho  transformaci do nového harmonizujícího  kontextu.
     Nejčastějším posláním  arteterapie je doprovázení  lidí z teritoria disharmonie, chaosu, z prostředí  ohrožujícího  jejich tělesné a duchovní zdraví, které může být nejen v  jejich  okolí, ale i v nich samých, do prostoru – území –  léčivého, léčícího, jež mohou  najít sami v sobě prostřednictvím  výtvarného umění. 

Velmi stručná historie arteterapie:
- v počátcích by jste našli zájem odborníků o spontánní  výtvarnou produkci  duševně nemocných lidí, která měla upřesnit  diagnózu poruchy
- později zájem o to, jak psychicky nemocný  člověk vnímá umění
- od II.svět.války se výtvarných  technik používá v léčbě psychických poruch,  většinou  v kombinaci s jinými psychoterapeutickými postupy.
- konec  20. století reflektuje zvýšenou potřebu komunikace, přináší  integrační  tentence do mnohých oblastí lidské činnosti.  Vědomí či tušení možností  rozšiřovat obzory přitahuje  zájemce o výtvarnou oblast a duševní život k oboru,  který  se nazývá arteterapie.
- tato poměrně nová forma léčení  byla poprvé prováděna ve 40. letech v Anglii  hlavně díky  práci malíře Adriana Hilla a psychoterapeutky Irene Champernowneové  a od té doby se značně rozšířila.
- od té doby vyučují  některé školy arteterapii jako samostatný obor

Arteterapeutické  techniky:    
Při arteterapeutických činnostech pracujeme  buď v ploše (malování, grafiky,  koláře, práce s papírem,  kreslení.) nebo v prostoru (modelování, keramika, práce  se  dřevem.). 

Účel výtvarných technik
- aby klientům  usnadnily vyjadřování jejich pocitů
- umožňují rozpoznat  některé (jinak těžko přístupné) osobnostní rysy klientů
- během výtvarného vyjadřování dochází k mimovolnímu  slučování vědomých a  nevědomých     tendencí, ve zkratce  se odehraje totéž, co by bylo slovy  propracováváno mnohem  delší dobu
- klient objevuje své tvůrčí vlohy a může  si tím výrazně posílit sebevědomí
- spontánní tvorba  obohacuje naši tvořivost.

Starší ukázky z této terapie - Arteterapie - 2009