ARTETERAPIE JE URČENA VŠEM, KTEŘÍ CHTĚJÍ TVOŘIT, BEZ OMEZENÍ VĚKU, ZDRAVOTNÍHO A DUŠEVNÍHO STAVU, SMYSLOVÉHO POSTIŽENÍ, AJ.
Umožňuje člověku uvědomit si podstatu jeho psychických problémů a pomáhá mu naučit se řešit je vlastními silami.
Arteterapie je jedním z psychoterapeutických postupů. Opírá se o výtvarné projevy klientů jako o hlavní léčebný prostředek. Nejde při ní o dokonalé, konečné dílo, ale o proces tvorby.
Arteterapie využívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření v rámci komunikace, spíše než aby se snažila o esteticky uspokojivé výsledné produkty, posuzované vnějšími měřítky. Prostorový charakter obrázků může souběžně vyjádřit mnoho aspektů zkušenosti. Výtvarné umění usnadňuje tvořivost a je užitečné při práci s fantazií a nevědomím.
V arteterapii jde u každého jednotlivého klienta o naplnění běžných cílů. Mezi nejčastější patří navození kompenzačního procesu, aktivace, zprostředkování kontaktu, přeformování stereotypů, komunikace prostřednictvím výtvarného projevu, odstranění úzkostných stavů, socializace nebo kanalizace agresivity. Důraz může být kladen na externalizování problému klienta a jeho transformaci do nového harmonizujícího kontextu.
Nejčastějším posláním arteterapie je doprovázení lidí z teritoria disharmonie, chaosu, z prostředí ohrožujícího jejich tělesné a duchovní zdraví, které může být nejen v jejich okolí, ale i v nich samých, do prostoru – území – léčivého, léčícího, jež mohou najít sami v sobě prostřednictvím výtvarného umění.
Velmi stručná historie arteterapie:
- v počátcích by jste našli zájem odborníků o spontánní výtvarnou produkci duševně nemocných lidí, která měla upřesnit diagnózu poruchy
- později zájem o to, jak psychicky nemocný člověk vnímá umění
- od II.svět.války se výtvarných technik používá v léčbě psychických poruch, většinou v kombinaci s jinými psychoterapeutickými postupy.
- konec 20. století reflektuje zvýšenou potřebu komunikace, přináší integrační tentence do mnohých oblastí lidské činnosti. Vědomí či tušení možností rozšiřovat obzory přitahuje zájemce o výtvarnou oblast a duševní život k oboru, který se nazývá arteterapie.
- tato poměrně nová forma léčení byla poprvé prováděna ve 40. letech v Anglii hlavně díky práci malíře Adriana Hilla a psychoterapeutky Irene Champernowneové a od té doby se značně rozšířila.
- od té doby vyučují některé školy arteterapii jako samostatný obor
Arteterapeutické techniky:
Při arteterapeutických činnostech pracujeme buď v ploše (malování, grafiky, koláře, práce s papírem, kreslení.) nebo v prostoru (modelování, keramika, práce se dřevem.).
Účel výtvarných technik
- aby klientům usnadnily vyjadřování jejich pocitů
- umožňují rozpoznat některé (jinak těžko přístupné) osobnostní rysy klientů
- během výtvarného vyjadřování dochází k mimovolnímu slučování vědomých a nevědomých tendencí, ve zkratce se odehraje totéž, co by bylo slovy propracováváno mnohem delší dobu
- klient objevuje své tvůrčí vlohy a může si tím výrazně posílit sebevědomí
- spontánní tvorba obohacuje naši tvořivost.
Starší ukázky z této terapie - Arteterapie - 2009